Uchovávání biometrických údajů

Otiskem prstu se rozumí obraz papilárních linií prstu včetně charakteristických změn (markantů) zaznamenaný na vhodném nosiči a určený pro další použití. V systémech biometrické identifikace nebo autentizace se markanty digitálně vyhodnocují.

 

Systémy se mohou lišit počtem, případně i druhem používaných markantů. Otisk prstu je považován za prakticky unikátní. To zakládá možnost přímého ztotožnění nositele zobrazované biometrické charakteristiky. Tím otisk prstu naplňuje znaky citlivého biometrického údaje jako údaje umožňujícího přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů podle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).

 

Je třeba konstatovat, že i jiný požadavek na poskytnutí otisku prstu, než je shromažďování osobních údajů ve smyslu § 4 písm. f) citovaného zákona, představuje zásah do osobní integrity fyzické osoby, o jehož oprávněnosti by v případě sporu musel rozhodovat soud.

 

Záměr zaměstnavatele na trvalé ukládání biometrických údajů, například samotných scanů či snímků otisků prstů, často zpracovávaných společně s dalšími identifikačními údaji zaměstnanců v informačním systému zaměstnavatele v podobě, která umožňuje tyto informace dále zpracovávat, je zpracováním citlivých údajů, které je možné jen za podmínek stanovených § 9 zákona o ochraně osobních údajů, tedy buď s výslovným souhlasem subjektu údajů podle § 9 písm. a), nebo bez tohoto souhlasu za podmínek dále tímto ustanovením stanovených.