V poslední době se velmi rozmáhá snaha o „ušetření“ vydaných peněz na osvětlení společných prostor, zejména v panelových či větších činžovních domech. Obvykle se zruší stávající „minutové“ osvětlení a instalovaná světla se nahradí buď svítidly přímo s pohybovými IR senzory nebo se ponechají stávající svítidla a doplní se jen samotnými senzory. Navíc svítidla s IR senzory se montují obvykle místo stávajících svítidel na stěnu a vesměs potom nejsou schopny reagovat na pohyb v blízkosti stěny, zvláště malých dětí.

 

Toto řešení je možné, ač ve své podstatě pravděpodobně k žádné úspoře nedojde, neboť tyto systémy mnohdy reagují i na provoz výtahu. Je ho ovšem možné namontovat pouze jako doplňkové osvětlení, t.zn., že původní systém musí zůstat funkční, (viz dále).

 

Zpočátku je třeba se opřít o vyhlášku 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, publikovanou ve sbírce zákonů jako obecně závazný právní předpis.

 

Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, což tyto panelové a činžovní domy bezesporu jsou. Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují.

 

Normovou hodnotou, (§3 vyhl.268/2009 Sb.), je konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

 

Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

 

Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu normovými hodnotami a musí být odvětrány.

 

 

Pokud shrneme výše uvedené, nastávají prakticky dvě situace:

1. Údržba zařízení -  výměna vadných svítidel, opravy kabelů při stávajícím způsobu uložení (např. ve zdivu) apod., ale nemění se způsob ovládání a rozmístění svítidel. Pak je elektroinstalace v souladu se stavebním povolením vydaným v době výstavby bytového domu a dále je v souladu s tehdy platnými normami. Na tento postoj také pak navazují pravidelné revize elektro. Dále podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) § 125 je  vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Zde se tedy nic nemění, vlastník objektu má původní dokumentaci elektro (a jestli ji nemá, pak průběžné revize elektro poukazují na chybějící dokumentaci).

2. Jestliže pak někdo změní elektroinstalaci tak, že není v souladu s původní dokumentací elektro, podle které byla stavba zkolaudována, pak musí být umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami. A to nejen z pohledu instalace a způsobu ovládání (dle ČSN 33 2130 ed.2), ale také z pohledu požadované intenzity osvětlení na chodbách. Tyto intenzity jsou v 95 % zcela ignorovány a prokázání faktu dostačující intenzity osvětlení na chodbě je velmi složité.

3. Současná ČSN 33 2130 ed.2 v čl. 5.6.3, odst. c) stanoví: „Je-li osvětlení společných komunikací ovládáno samočinnými spínači, musí být možnost zapnout trvalé osvětlení, např. vypínači nebo přepínači …“. A obdobné ustanovení obsahovala i dříve platná a závazná ČSN 33 2130.

 

Závěrem lze konstatovat, že demontáž stávajícího osvětlení a jeho nahrazení osvětlením s IR čidly je v rozporu s technickými i právními předpisy a revizní technik by neměl nadále zařízení posoudit za schopné bezpečného provozu.

 

JUDr. Pavel Jílek

 

Jak na osvětlení společných prostor ...